Dostupné pouze řádným členům Odbytového družstva eBIOneta

SEMI-OSTROVNÍ BATERIOVÝ systém 100kWh s přípravou na instalaci energetické jednotky dle patentu č.310206

Instrukce pro člena družstva: Realizace systému 100 kW

1. Fáze: Případová studie (Klíčový krok)

Neobjednávejte pouze „instalaci“, ale komplexní projektovou dokumentaci od autorizovaného projektanta elektro. Projekt musí explicitně řešit:
• Technologii bateriového úložiště: Minimální kapacita 100 kWh s měniči schopnými trvalého výkonu pro nabíjení EV.
• Logiku „Zero Export“ (Bezpřetokovost): Instalace limitérů a monitoringu, které fyzicky znemožní tok energie směrem do distribuční soustavy (PDS).
• Galvanické oddělení / Off-grid přepínač: Projekt musí obsahovat certifikovaný přepínač sítí (tzv. záskokový automat), který zajistí, že při provozu z „perpeta“ a baterií bude dům fyzicky odpojen od sítě (prevence ohrožení pracovníků PDS).
• Stavební přípravu: Požární bezpečnost (velké baterie podléhají přísným normám), větrání a statiku pro umístění technologie.

2. Fáze: Legislativní ukotvení (Strategie 100 kW)

Díky novele Lex OZE III postupujte následovně:
• Využití limitu 100 kW: Jelikož váš záměr je do 100 kW, nepotřebujete licenci ERÚ pro výrobu elektřiny k vlastní spotřebě.
• Oznámení vs. Žádost:
o Pokud bude systém trvale spojen se sítí, musíte požádat o připojení mikrozdroje (do 10,8 kW zjednodušeně) nebo standardní Smlouvu o připojení (nad 10,8 kW).
o Doporučení: V žádosti pro PDS deklarujte úložiště a zdroj jako „vlastní zdroj s omezením přetoků do sítě na 0 kW“. Tím se vyhnete nutnosti platit za rezervovaný výkon v opačném směru.

3. Fáze: Provozní režim a úspory

Systém nastavte tak, aby pracoval v režimu Peak Shaving (vykrývání špiček):
• V nízkém tarifu: Dobíjejte baterie ze sítě (pokud je to ekonomické) a nechte běžet „perpetum“ pro saturaci úložiště.
• Ve vysokém tarifu: Přejděte na ostrovní provoz. Baterie o kapacitě 100 kWh zajistí stabilitu pro rychlonabíjení elektromobilů, zatímco „perpetum“ bude průběžně doplňovat energii do baterií.
• Výhoda: Vyhnete se platbám za vysoký tarif a zároveň nebudete přetěžovat jistič domu při nabíjení EV (energii dodá baterie, nikoliv síť).

Navržený postup instalace (Kuchařka pro člena)

Krok Činnost Odpovědnost

1. Studie proveditelnosti – analýza spotřeby objektu a výpočet návratnosti. Člen / Konzultant
2. Zadání projektu – projektantovi s kulatým razítkem (ČKAIT). Projektant elektro
3. Žádost o připojení – podání žádosti na PDS (ČEZ Distrubuce, EG.D, PRE). Člen / Projektant
4. Revize elektro – klíčový dokument pro legální spuštění. Revizní technik
5. Instalace EAN pro spotřebu – pokud již není, osazení 4-kvadrantního elektroměru. PDS (Distributor)
6. Spuštění a monitoring – nastavení SW ochrany proti přetokům. Realizační firma

Důležitá upozornění a rizika

POZOR!!!

Nelegální přetoky: I když máte „perpetum“ jako patentovaný vynález, fyzika sítě je neúprosná. Pokud zařízení „přetlačí“ napětí v domě nad úroveň sítě bez oddělení, dojde k neoprávněné dodávce. PDS to zjistí okamžitě přes digitální elektroměr. Vždy trvejte na HW ochraně proti přetokům.

NEZAPOMEŇ!!!

Požární ochrana: U úložiště o kapacitě 100 kWh (což odpovídá cca dvěma Teslám v garáži) je nutné konzultovat požárně-bezpečnostní řešení stavby (PBŘ). Bez toho může pojišťovna v případě incidentu odmítnout plnění.

Legislativní shrnutí pro argumentaci:

• Licence: Netřeba (do 100 kW pro vlastní spotřebu dle Lex OZE III).
• EAN: Postačí spotřební (pokud je zajištěna nulová dodávka do sítě).
• Odborná způsobilost: Instalaci musí provést osoba dle NV č. 194/2022 Sb. (bývalá vyhláška 50).

Legislativní rámec – „perpetuum“

Výroba a dodávka elektřiny jsou v ČR úzce regulovány energetickým zákonem (zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání v energetice) a souvisejícími předpisy. Podle tohoto zákona se výroba elektřiny obecně považuje za licencovanou činnost[1], pokud není splněna některá ze zákonných výjimek. Patent či autorizace vynálezu ovšem nemají automaticky přednost před těmito pravidly – i držitel patentu musí dodržet energetické předpisy.

Podle novely energetického zákona (tzv. Lex OZE III) platí, že výroba elektřiny s instalovaným výkonem do 100 kW včetně k přímé vlastní spotřebě (nebo pro bezúplatné sdílení) nevyžaduje vydání licence. Pod tímto limitem se tedy mohou domácí zdroje do 100 kW vyhnout formální licenci, pokud výroba není soustavná a podnikatelská (pravidelné přetoky do sítě s výdělkem), viz níže. Naopak licence je vždy povinná pro výrobu elektřiny „k podnikání“ nebo pokud má zdroj dotaci ze zákona o podporovaných zdrojích.

Zjednodušeně řečeno, pokud domácí zdroj slouží primárně k vlastní spotřebě a není připojen ještě jiný velký generátor, licence obvykle není potřeba. Pro zajímavost vkládám tiskovou zprávu, která tuto novinku diskutuje: https://eru.gov.cz/nove-je-mozne-provozovat-bez-licence-i-100kw-vyrobny-elektriny#:~:text=„Nově%20se%20licence%20neuděluje%20pro,shrnuje%20Jan%20Šefránek%2C%20předseda%20ERÚ

Připojení výrobny k distribuční síti

Pokud chce domácí uživatel připojit generátor k elektrické síti, musí splnit technické a smluvní podmínky distribuce. Pro malé zdroje (s výkonem do 10,8 kW) platí, že zákazník má podle § 28 odst. 5 energetického zákona právo připojit výrobu (nebo baterii) na základě jednoduchého oznámení provozovateli distribuční soustavy. Musí přitom dodržet vydané technické podmínky připojení, doložit jejich splnění a distributor má 30 dní na případné odmítavé rozhodnutí. Po uplynutí této lhůty se předávací místo automaticky rozšiřuje i o výrobu s vyznačeným rezervovaným výkonem.

Pro větší zdroje (s výkonem nad 10,8 kW) či nestandardní připojení je nutné uzavřít řádnou smlouvu o připojení s provozovatelem distribuční soustavy (PDS) a případně licence.

Technické požadavky. Při jakémkoli provozu výrobny musí být dodržen § 28 odst. 6 písm. a), tj. používána technická zařízení splňující příslušné normy a bezpečnostní předpisy, instalace a servis prováděny osobami s odbornou způsobilostí (písm. b)) a musí být zabráněno ohrožení zdraví, majetku či prostředí. Elektroinstalaci tedy smí dělat pouze osoba s příslušnou odbornou způsobilostí dle § 3 nařízení vlády č. 194/2022 Sb.

Dispečerské řízení dle § 28 odst. 6 písm. d). Zákazník je dále povinen řídit svou výrobu podle pokynů dispečerů (správce přenosové nebo distribuční soustavy) a dodržovat normované kvality dodávané elektřiny (písm. e)).

Sdílení elektřiny v domácnosti. Energetický zákon (§ 28 odst. 7–8) upravuje i možnost sdílení vyrobené elektřiny v rámci domu (tj. to o čem jste nám říkal na schůzce, že je jedno, jestli půjčí zařízení sousedům atp.). Zákazník je oprávněn sdílet s využitím distribuční nebo přenosové soustavy elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny v odběrném místě nebo uloženou v jím provozovaném zařízení pro ukládání elektřiny do jeho odběrného místa nebo do odběrných míst jiných zákazníků. Dále je oprávněn sdílet bez využití distribuční nebo přenosové soustavy elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny nebo uloženou v jím provozovaném zařízení pro ukládání elektřiny jinému zákazníkovi, jestliže mají tito zákazníci předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně.

Průtoky do sítě a účtování

Finančně nejvýhodnější by pro členy nejspíš bylo, aby byl umožněn odkup přetoků, nicméně legislativně je tomu spíš naopak.

Režim bez přetoků: Pokud zařízení vyrábí pouze pro vlastní spotřebu a skutečně nic nepouští zpět do sítě, je možno využít zjednodušený režim „bez přetoků“. Podle nové právní úpravy (vyhláška o pravidlech trhu s elektřinou č. 408/2015 Sb. v novém znění) od 1.1.2025 musí mít každé připojené odběrné místo výrobu i odběr odděleně měřeny (samostatné EAN kódy a více o nich i v tomto článku: https://www.spp.cz/magazin/mate-fotovoltaiku-bez-druheho-ean-kodu-hrozi-pokuty#:~:text=S%20účinností%20od%201,–%20měla%20oddělené%20EAN%20kódy  Výjimku, jak je v článku uvedeno však tvoří mikrozdroje do 10 kW, které jsou nahlášeny pro vlastní spotřebu bez přetoků: u nich není potřeba druhý (výrobní) EAN ani smlouva s prodejcem. Pokud tedy „zesilovač“ bude spolehlivě naplňovat jen energetické potřeby domu, nemusí uživatel prodávat přebytky ani uzavírat novou smlouvu – elektroměr zůstane jen spotřební.

Režim s přetoky: Pokud ale zařízení vyrábí nad rámec okamžité spotřeby a nadbytek by dodávalo do veřejné sítě, situace se právně komplikuje. Začátkem roku 2025 byl zaveden povinný výrobní EAN (viz článek výše) pro každý zdroj a také povinnost zajistit si obchodníka (dodavatele) odpovědného za odchylku. To znamená, že za každou kWh dodanou zpět do sítě musí být nastaven obchodní vztah. Dodávka „zdarma do domácího rozvodu“ bez smlouvy není dovolena – neexistuje žádná výjimka pro nelegálně podstrčenou energii. Elektrárny bez platné smlouvy nemají nárok na jakoukoli odměnu za dodanou elektřinu a vystavují se sankcím ze strany PDS či ERÚ (Energetický regulační úřad).

V praxi to znamená, že pokud by generátor dodával elektřinu zpět a vůbec byly detekovány přebytky, musel by mít buď dodavatele prodeje elektřiny či licenci obchodníka (i malí odběratelé mohou příležitostně prodat přebytek). Jinak hrozí pokuta ERÚ za provoz neautorizovaného výrobce (viz níže). ERÚ veřejně upozorňuje: domácí přetoky do sítě bez sjednané smlouvy jsou nelegální – výrobcům, kteří do sítě přetékají elektřinu bez platné smlouvy, nevzniká nárok na úhradu dodané energie a vystavují se riziku sankcí.

Scénáře připojení a provozu

Z našeho jednání jsem nabyla dojmu, že zařízení sice potřebuje připojení do sítě, ale teoreticky by se dalo po nabití baterie odpojit a mohlo by tvořit uzavřený okruh bez připojení do sítě (?). Podle toho upravuji analýzu a rozšiřuji ji na několik možných scénářů:

1. Zařízení trvale připojeno k síti: Pokud byl „zesilovač“ nainstalován a trvale zapojen do domácího elektrického rozvodu s napojením na veřejnou síť, na jeho provoz se vztahují výše uvedené podmínky (§28 energetického zákona). Pokud elektřina z přístroje pokryje pouze vlastní spotřebu, bude to považováno za nekomerční sdílení (bez podnikání) a licence není potřeba. Pokud ovšem generátor přetéká, vzniká nevyhovující stav (chybějící smlouva/dodavatel), který může PDS a další příslušné orgány sankcionovat.
2. Zařízení dočasně připojeno a poté vypnuto („ostrovní provoz“): Scénář, kdy se nejprve zesilovač zčásti nabije z veřejné sítě a poté se „vyndá“ ze sítě, je z energetického hlediska dvojí. V první fázi (nabíjení) zařízení funguje jako spotřebič – čerpá elektřinu z rodinné sítě, za ni platíte běžnou smluvní cenu. Toto připojení musí opět splňovat technické a smluvní podmínky (viz výše, zejména §28), ale jedná se o normální odběr bez generování. Po odpojení se systém stává izolovanou okružní smyčkou uvnitř domu: jeho další provoz již nezasahuje do veřejné sítě. V této druhé fázi na něj energetické předpisy o výrobě elektřiny (ani smluvní vztahy s dodavatelem) nevztahují, protože není připojen k síti. Čistě „ostrovní“ provoz se tedy řídí zákonem o elektrotechnických předpisech (bezpečnost, revize) nikoli energetickým zákonem. Prakticky řečeno: po odpojení už není žádný rozvod do sítě, a proto nelze ani řešit přetoky či nutnost licence – jedná se pouze o napájení domu z vlastní baterie a zařízení. Jedinou výjimkou by mohl být případ, že by bylo odpojení považováno za obcházení (např. odpojuje-li se či zapojuje bez vědomí PDS), ale pokud odpojení provedete v souladu se smluvními podmínkami (např. fyzickým vypnutím jističe) a zařízení dále neovlivňuje síť, týká se tohoto scénáře spíše legislativa elektrotechnická.
3. Impuls pouze z baterie (žádné připojení k síti): Pokud by byl generátor napájen ze samostatné baterie, která nebyla nikdy spojena s distribuční sítí, pak se jedná čistě o experiment v rámci domácnosti. Takový systém by byl zcela mimo oblast energetického zákona (ani provozní podmínky, ani nutnost licence se neuplatní, neboť energie do veřejné sítě vůbec neteče). I zde však platí požadavky na bezpečnost elektroinstalace (§28 odst.6), protože i v ostrovním režimu musí být elektrozařízení řádně osazeno (ochrannými přístroji, revizí apod.). I jednorázové zatížení sítě (např. pokud by byl náhodně baterií pokryt nedodržovaný odběr) podléhá technickým podmínkám PDS, ale při ostrůvkovém provozu bez jakéhokoli spoje na veřejnou síť z oněch podmínek „vypadnete“.

Právní dopady a sankce

Pokud by uživatel porušil výše uvedená pravidla, hrozí mu postihy zejména ze strany Energetického regulačního úřadu nebo od provozovatele sítě. Provoz „výrobny elektřiny“ bez potřebné licence (tam, kde by byla třeba) nebo bez oznámení o připojení a plnění technických podmínek je přestupkem podle energetického zákona. Za přestupek může být ERÚ podle § 90 zák. 458/2000 Sb. uložit pokutu fyzické osobě až do výše 1 000 000 Kč., případně donucovací pokutu za porušení příkazu (např. příkazu nevyužívat zařízení, které ohrožuje síť). Stejně tak může distributor neohlášený odběr či výdej energie kvalifikovat jako porušení smlouvy – což často znamená sankční platby a v krajním případě právní postih za neoprávněné nakládání se sítí.